Bylo to pěkné období, vzpomíná na atletické začátky Denisa Rosolová

Pro rozhovor před RESIDOMO Havířovskou desítkou si našla chvilku také patronka běhu na 5 km Denisa Rosolová, která se rozpovídala o své atletické kariéře, uplynulé sezóně nebo i plánech do budoucna.

Sleduješ vývoj Havířovské desítky? Co pro tebe znamená snaha o obnovení městských běhů v kraji, ze kterého pocházíš?

O Havířovské desítce jsem se dozvěděla loni. Snažím se aspoň částečně pomoct, aby se Severní Morava rozpohybovala. Když se podíváme na atletickou reprezentaci, většina sportovců je právě ze Severní Moravy.

Deniso, tvou parketou jsou krátké tratě, na Havířovské desítce jsi však patronkou běhu na 5 km, zaběhneš si také i delší vzdálenosti? Láká tě i účast v tomto závodě?

Moje nejdelší trať, kterou jsem uběhla bylo 10 km. Považuji se za sprinterku, cokoliv, co je delší než 400 m, je pro mě trápením. Dlouhé tratě mě proto zatím nelákají, vše se může ale změnit až ukončím profesionální kariéru.

Jsi rodačka z Karviné a tvé atletické začátky byly v orlovském atletickém klubu, jak na ně vzpomínáš?

Začínala jsem ve 12 letech u pana Bardase. Období to bylo pěkné, i když podmínky nulové. Mrzí mě, že po smrti trenéra tam atletika skončila.

Dříve ses věnovala také víceboji, která byla tvá nejoblíbenější disciplína?

Protože jsem juniorská mistryně světa i Evropy ve skoku dalekém, nebudu ani rozmýšlet nad jinou možností.

Úspěchy si dříve sbírala právě ve skoku dalekém, co tě později vedlo k zaměření na sprint?

Zdravotní stav. Moje odrazová noha na tom byla docela špatně a věděla jsem, že musím najít novou možnost, kde se prosadit. Během různých vložených čtyřbojů jsem chodila 400 m a běhala docela slušně. Volba byla jasná.

Po předchozí sezóně si začala spolupracovat také s mentálním koučem. Jak se to projevilo na tvých výsledcích?

Mám toho za sebou hodně. Čím jsem ale byla starší, bylo pro mě obtížnější závodit. Bála jsem se, i když jsem neměla důvod. Letos jsem si konečně závody užívala a šla do nich naplno bez jakýchkoliv obav.

Jak hodnotíš uplynou sezónu, co si z ní odnášíš?

Byla jako na houpačce. Když jsem se dostávala nahoru, vždy přišel nějaký pád dolů, nebo aspoň komplikace. Rozhodně mě to naučilo nic nevzdávat a bojovat do konce.

V letošním roce sis také dodělala maturitu, ke které ti gratulujeme. Udělala sis také licenci pro trénování dětí. Přemýšlíš tedy nad tím, jak bude vypadat tvá budoucnost až se rozhodneš skončit se závoděním?

Ráda bych zůstala u dětí a sportu. Uvidíme, jak to dokážu propojit a čím jim budu moct být nápomocná.

Jak se připravuješ na nadcházející sezónu a s jakými cíli do ní jdeš?

Teď se připravuji obdobím volna a nic neděláním a strašně si to užívám. Můj hlavní cíl je udržet se zdravá do dalších bojů.

h10

Comments are closed.